Seboroická dermatitida

Jedná se o neinfekční chronické onemocnění kůže zánětlivého charakteru, nevzniká však na alergickém podkladě. Postihuje oblasti kůže bohaté na mazové žlázy, především obličej, vlasovou část hlavy, šíji, horní část zad a hrudníku, nebo místa, na kterých dochází k intenzivnímu tření kůže (podpaží, třísla aj.), postihuje ženy i muže, častěji novorozence (fyziologický stav) a mladé muže.

Seboroická dermatitida – někdy také nazývána seboroický ekzém či seborea, název je odvozen od latinského názvu, poukazujícího na zvýšenou sekreci mazových žláz (seborhea) a dermatitis – zánět kůže.

Výskyt seboroické dermatitiy je nejčastějším jevem u novorozenců a mladších kojenců (první tři měsíce života), zde hovoříme o tzv. fyziologické seboree. Je zcela běžná a do budoucna nenese žádné obtíže. Druhou nejčastěji postiženou skupinou je věková kategorie 30-60 let s převahou mužů, odhadem se jedná o skupinu 5-7% postižených z celkové populace. (Zvláštní skupinou nemocných jsou osoby nemocné HIV, u kterých patří seborea mezi první příznaky onemocnění).

Příčiny vzniku nejsou doposud zcela objasněny. Mezi důležité faktory patří zvýšená sekrece mazových žláz a lipofilní kvasinka Pityrosporum ovale (Mallasezia furfur), která běžně osidluje pokožku, avšak dobře se jí daří a k jejímu šíření dochází až právě v místech s vyšším výskytem mazu.

Stav seboroické dermatitidy ovlivňuje více faktorů. Klimatické podmínky patří mezi ně. Obecně lze říci, že se stav pokožky zhoršuje v zimě a zlepšuje v letních měsících, pobytem na horách a u moře. Výjimky však i zde potvrzují pravidlo a u některých klientů se v těchto podmínkách stav naopak zhoršuje. K zásadním vlivům patří psychická pohoda. Stres obecně stav seboroické dermatitidy rapidně zhoršuje (díky čemuž se seborea řadí mezi tzv. civilizační choroby). Odborné studie hovoří též o vlivu genetické predispozice.

Jak jsme již zmiňovali, významnou roli pro vznik onemocnění hraje kvasinka Pityrosporum ovale. Pro mechanismus jejího působení existuje řada teorií. Jedna z nich hovoří o kvasince jakožto primárním spouštěči. Seboroická dermatitida podle této teorie vzniká jako reakce na toxiny, které právě kvasinka produkuje (záleží na vnímavosti hostitele – každý člověk je jinak citlivý na přítomnost toxinů).

Kvasinky pityrosporum ovale narušují přirozeně ochranný kyselý plášť kůže tak, že produkují enzymy štěpící tuky z mazových žláz. Během tohoto procesu se uvolňují mastné kyseliny, které porušují kožní bariéru (kůže se díky tomu rychleji a více odlupuje a vznikají typické šupinky, podporující tvorbu kožního mazu).

Zvýšenou činnost mazových žláz zásadně ovlivňuje vysoká produkce mužských pohlavních hormonů v kůře nadledvin (v období po narození), v pozdějších letech se hladina hormonů upraví a opět vzroste na počátku období puberty.

Seboroickou dermatitidu definuje porucha rohovatění kůže v horní vrstvě pokožky spolu s otokem buněk spodních vrstev kůže (houbovitý vzhled buněk). Patologické zmnožení buněk způsobuje nepravidelné atypické rozšiřování pokožky. V horní vrstvě škáry bývá přítomna vyšší hladina bílých krvinek v oblastech cévního zásobení (zánětlivý ukazatel). Pro seboroickou dermatitidu je typické zkrácení procesu obnovy buněk pokožky. Kožní šupiny viditelné na povrchu pokožky se vytváří slepováním rychle odlučovaných zrohovatělých kožních buněk.

Pro domácí ošetření vám doporučujeme tyto produkty Kapyderm: